Náhrada újmy

Pokud jste vlastníkem nebo nájemcem pozemku a z důvodu ochrany přírody Vám je znemožněno na něm hospodařit nebo je vaše hospodaření omezeno, máte nárok na finanční náhradu této újmy podle § 58 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění  (dále jen ZOPK).

Na jakých pozemcích se náhrada poskytuje?

Náhradu lze poskytnout na:

  • zemědělské půdě,
  • lesním pozemku,
  • na rybníce s chovem ryb nebo vodní drůbeže.

Z jakého omezení plyne nárok na náhradu újmy?

Nárok na náhradu újmy vzniká, pokud na pozemku nemůžete hospodařit nebo je Vaše hospodaření omezeno z důvodů vyplývajících:

  • z části třetí až páté ZOPK (ochrana zvláště chráněných území, ochrana území soustavy Natura 2000, ochrana zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin, památných stromů nebo nerostů), včetně prováděcích právních předpisů k této úpravě ZOPK,
  • z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného na jejich základě,
  • z opatření v plánech systémů ekologické stability krajiny podle § 4 odst. 1 ZOPK.

Podmínky uplatnění nároku na náhradu újmy

Vlastník pozemku nebo nájemce pozemku může uplatnit nárok na vyplacení finančních náhrad za ztížení zemědělského a lesnického hospodaření za předpokladu splnění těchto podmínek:

  • Náhrada se týká pouze zemědělské půdy, lesních pozemků a rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže.
  • O náhradu může žádat pouze vlastník nebo nájemce pozemku, požádají-li oba, přednost má vlastník.
  • Náhradu musíte uplatnit u příslušného orgánu písemnou žádostí nejpozději do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala.
  • V případě zmeškání lhůty nárok na náhradu zaniká.
  • Žádost musí obsahovat všechny náležitosti a přílohy vyžadované zákonem a prováděcími předpisy (viz dále).
  • V případě trvající újmy je třeba žádost podávat za každý rok zvlášť.
  • U rybníků s víceletým hospodářským cyklem je třeba žádost uplatňovat každoročně, samotné vyčíslení výše požadované náhrady se provede až po posledním roce hospodářského cyklu.
  • Celková výše náhrady nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení a situací, kdy by tato omezení uplatněna nebyla.
  • Náhrada se snižuje o finanční příspěvek podle § 69 ZOPK nebo o náhradu poskytnutou podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 115/2000 Sb. - neplatí v případě přímých škod vlkem na hospodářských zvířatech).​​​​

Dokumenty a jejich náležitosti

Omezení zemědělského hospodaření

Vzor čestného prohlášení žadatele o finanční náhradu za újmy vzniklou omezením zemědělského hospodaření z vyhlášky č. 432/2005 Sb.
(pdf) Formulář žádosti o náhradu újmy za ztížení zemědělského hospodaření a hospodaření na rybnících z vyhlášky č. 432/2005 Sb.
(xls) Formulář žádosti o náhradu újmy za ztížení zemědělského hospodaření a hospodaření na rybnících z vyhlášky č. 432/2005 Sb.
Způsob určení výše náhrady
Věstník MŽP – stanovení hodnot proměnných pro výpočet újmy

Podrobné informace pro žadatele o náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného najdete zde.
Podrobné informace pro žadatele o náhradu újmy za zákaz použití rodenticidů na orné půdě najdete zde.
   
Omezení lesního hospodaření

Vzor čestného prohlášení žadatele o finanční náhradu za újmy vzniklou omezením lesního hospodaření z vyhlášky č. 335/2006 Sb.
(pdf) Formulář žádosti o náhradu újmy za ztížení lesního hospodaření z vyhlášky č. 335/2006 Sb.
(xls) Formulář žádosti o náhradu újmy za ztížení lesního hospodaření z vyhlášky č. 335/2006 Sb.
Způsob určení výše náhrady

Kompletní výčet požadovaných náležitostí žádosti je uveden v příslušných vyhláškách:

  • Vyhláška č. 432/2005 Sb.  – upravuje postup při uplatňování náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření a hospodaření na rybnících.
  • Vyhláška č. 335/2006 Sb.  – upravuje postup při uplatňování náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření.

Aplikace rodenticidů vs. ochrana přírody

Schéma

Vymezení biotopu vybraných druhů, které jsou dotčeny aplikací rodenticidů

Jedním z opatření, která jsou používána k regulaci početnosti hlodavců v zemědělských kulturách, je aplikace pesticidů, které jsou označovány jako rodenticidy. Jedná se o širokou škálu chemických látek, které působí otravu cílových hlodavců a v důsledku toho jejich smrt. Tyto pesticidy však mohou zapříčinit úhyn i necílových druhů živočichů, které se mohou otrávit přímo pozřením rodenticidu (tzv. primární otrava) nebo pozřením otrávených hlodavců (tzv. sekundární otrava). V případě, že jsou rizikové druhy chráněny zákonem č. 114/1992 Sb., v platném znění (dále jen „ZOPK“), jedná se, v případě jejich otravy, o škodlivé zasahování do jejich přirozeného vývoje, který je ZOPK zakázán (viz § 50 ZOPK). Z tohoto důvodu byl pro vybrané rizikové druhy (viz dále) vymezen jejich biotop, který zajišťuje trvalou existenci těchto druhů na území ČR a v kterém je aplikace rodenticidů možná jen v případě povolení výjimky orgánem ochrany přírody (viz § 56 ZOPK).

Vybrané rizikové druhy

Z druhů, které jsou chráněny dle ZOPK, je primární otravou nejvíce ohrožen křeček polní a sysel obecný. Sekundární otravou jsou zásadně ohroženy sovy sýček obecný a sova pálená, zejména vzhledem k jejich výskytu v zemědělské krajině a k potravní orientaci na hlodavce. V případě sysla, sýčka a sovy pálené se jedná také o druhy, které rapidně mizí z našeho území. Plošná aplikace rodenticidů tak může přímo ohrozit jejich výskyt v České republice. Dále je na místě zmínit, že pro sysla a sýčka je z důvodu jejich alarmujícího početního stavu AOPK ČR realizován záchranný program. V případě křečka polního se jedná nejrychleji mizející euroasijský druh savce, u kterého na našem území došlo v posledních desetiletích k výraznému zmenšení jeho areálu výskytu.

V níže poskytovaných gis vrstvách a mapách je pro křečka, sysla, sýčka a sovu pálenou prezentováno územní vymezení jejich biotopu. V biotopu předmětných druhů není možná jakákoli forma aplikace rodenticidů s výjimkou období zimního spánku syslů v oblastech, kde se vyskytují. Jak již bylo uvedeno výše, použití rodenticidů v biotopu je možné jen na základě výjimky povolené orgánem ochrany přírody. Ve všech ostatních případech je takováto aplikace zakázána. Uvedeným zákonným omezením však vzniká nárok na náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření dle § 58 ZOPK, resp. za snížený výnos polní plodiny vzniklý v důsledku nepoužití pesticidu. Je však třeba připomenout, že nutným předpokladem pro vyplacení nároku na náhradu újmy je legálnost použití pesticidu i dle dalších (např. rostlinolékařských) předpisů.

Dále je zde nutné upozornit na skutečnost, že i mimo vymezený biotop čtyř výše uvedených druhů se mohou vyskytovat další druhy živočichů, které jsou chráněny zákonem a jsou z hlediska aplikace rodenticidů rizikové (např. jiné druhy sov, dravci). To znamená, že i na lokalitách, které se nacházejí mimo vymezený biotop, může být z důvodu výskytu jiných rizikových druhů zákonné omezení pro aplikaci rodenticidů. I zde je nutné pro aplikaci rodenticidu disponovat výjimkou dle § 56 ZOPK vydanou orgánem ochrany přírody. Aktuální informace o výskytu dalších zvláště chráněných druhů lze získat v nálezové databázi ochrany přírody, nebo konzultací s místně příslušným orgánem ochrany přírody (správa CHKO, krajský úřad).

Vymezení biotopu pro vybrané druhy

Mapové zobrazení biotopu pro vybrané druhy (webová mapa)

Ke stažení:

GIS vrstva biotopu křečka polního
GIS vrstva biotopu sysla obecného
GIS vrstva biotopu sýčka obecného
GIS vrstva biotopu sovy pálené

Způsob vymezení biotopu pro vybrané druhy

V následujícím textu je u jednotlivých druhů popsáno, jak byl pro předmětný druh jeho biotop vymezen. Konkrétně se jedná o údaje o použitém zdroji informací o výskytu, od kterého roku byl výskyt daného druhu uvažován a jak byly informace o výskytu druhů v kontextu aplikace rodenticidů interpretovány.

1. Křeček polní

1.1 Výběr dat o výskytu
Zdroj dat: Nálezová databáze ochrany přírody
Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2013 do současnosti
Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj. 1
1.2 Interpretace dat
Do vymezení biotopu byla zařazena zemědělská půda v oblasti výskytu křečka polního. Jedná se o zemědělskou půdu v území, které se nachází ve vzdálenosti 3 km od prokázaného bodového výskytu předmětného druhu. 

Upozornění: V prezentované mapě a gis vrstvě biotopu křečka polního je zobrazeno vymezené území bez rozlišení charakteru jeho obhospodařování. Zákonné omezení v aplikaci rodenticidů, v návaznosti na biotopové nároky křečka polního, platí však pouze pro zemědělskou půdu ve vymezeném území.

2. Sysel obecný

2.1 Výběr dat o výskytu
Zdroj dat: Nálezová databáze ochrany přírody
Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2019 do současnosti
Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj. 1
2.2. Interpretace dat
Do vymezení biotopu byla zařazena zemědělská půda katastrální území obcí, ve kterých byl evidován výskyt sysla obecného.

Upozornění: V prezentované mapě a gis vrstvě biotopu sysla obecného jsou zobrazena celá katastrální území obcí. Zákonné omezení v aplikaci rodenticidů, v návaznosti na biotopové nároky sysla obecného, platí však pouze pro zemědělskou půdu v zobrazených katastrech.

3. Sýček obecný

3.1 Výběr dat o výskytu
Zdroj dat: Nálezová databáze ochrany přírody
Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2020 do současnosti
Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj. 1
3.2 Interpretace dat
Do vymezení biotopu byly zařazeny:
a) domovské okrsky sýčků (tzv. jádrová zóna),
b) území, která se nacházela v kruhové zóně, v jejímž centru byla část obce, která byla vzdálená 3 km a méně od výskytu sýčků (tzv. rozletová zóna).

4. Sova pálená

4.1 Výběr dat o výskytu
Zdroj dat: Nálezová databáze ochrany přírody
Použitý časový interval výskytu: od 1. 1. 2019 do současnosti
Věrohodnost výskytu: nejvyšší, tj. 1
4.2 Interpretace dat
Do vymezení biotopu byly zařazeny domovské okrsky sovy pálené.

Časová platnost vymezení biotopu pro vybrané druhy

Křeček polní

Vymezení biotopu platí celoročně. Křeček polní je druh hibernující, který se však v průběhu zimního spánku probouzí a konzumuje zásoby potravy. V odborné literatuře jsou informace o možném a pozorovaném pohybu křečků po povrchu i v zimním období. Nelze tedy vyloučit riziko primární otravy tohoto druhu po pozření rodenticidu i v tomto období. Poněvadž se jedná o nejrychleji mizející euroasijský druh savce, u nějž na našem území došlo v uplynulých desetiletích k výrazné konstrikci areálu, není z důvodu předběžné opatrnosti ve vymezeném biotopu aplikace rodenticidu možná ani v období hibernace.

Sysel obecný

Vzhledem k zimnímu spánku předmětného druhu je v jeho biotopu aplikace rodenticidu možná od 1. 11. do 31. 1.

Sýček obecný

Jádrová zóna – od 1. 5. do 31. 7.
Jádrová zóna a rozletová zóna – od 1. 8. do 30. 4.

Sova pálená

Vymezení biotopu platí celoročně.

Aktualizace vymezení biotopu pro vybrané druhy

Aktualizace vymezení biotopu v návaznosti na informace o aktuálním výskytu druhů bude probíhat v níže uvedených termínech:
Křeček polní: 1. 10.
Sysel obecný: 1. 10.
Sýček obecný:
jádrová zóna – 1. 5. a rozletová zóna – 1. 6.
Sova pálená: 1. 3.

Kontakty

Náhradu újmy poskytuje ze státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemné žádosti.

Pozemek dotčený omezením leží na území: Příslušný orgán ochrany přírody
Celé území ČR mimo níže uvedené AOPK ČR, příslušné regionální pracoviště
Krkonošský NP Správa Krkonošského NP
NP + CHKO Šumava Správa NP Šumava
NP Podyjí Správa NP Podyjí
NP České Švýcarsko + CHKO Labské pískovce Správa NP České Švýcarsko