Památné stromy jsou mimořádně významné stromy rostoucí samostatně nebo ve skupinách, zpravidla neobyčejného vzrůstu a vysokého věku. V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko památné stromy rostou na dvaceti místech, ve dvou případech se jedná o skupiny stromů, celkem je to 25 jedinců. Ochrany požívá čtrnáct lip, šest jasanů, tři buky a dva duby. Mezi nejstarší stromy v CHKO Broumovsko patří Šrůtkova lípa v Machově a Adršpašská lípa v Horním Adršpachu. Obvody kmenů těchto stromů dosahují i více než sedm metrů a jejich stáří je odhadováno až na 300 let. Bohužel neexistují žádné písemné podklady, na jejichž základě by bylo možné stáří těchto stromů určit přesně, a protože se jedná o stromy duté, není možné provést zjištění stáří ani spočtením letokruhů pomocí speciálních přístrojů.
Správa CHKO Broumovsko zajišťuje péči o všechny jedince vedené v kategorii památné stromy. Mimo vlastní označení se jedná o odborné ošetřování, zejména provádění zdravotního řezu, zakrývání otevřených dutin stříškami či zajišťování stability pomocí bezpečnostních vazeb. Ošetření se provádí v pravidelných intervalech 5 až 10 let nebo podle potřeby a pohybuje se ve finančních relacích 5 až 20 tis. Kč na jeden strom.
Adršpašská lípa
Lípa velkolistá
obvod 707 cm, výška 13 m, stáří 370 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Adršpašská lípa je jedním z nejstarších stromů na Broumovsku. Když byla malým stromkem, Evropa se zvedala z mrazivého snu třicetileté války. Drsné období ale neprožívali jen lidé. I klima bylo tehdy o něco chladnější. Lípa přesto úspěšně vyrostla a později se prý stala posvátným stromem tehdejších německých obyvatel. Postupem času z původního kmene zbylo pouze torzo s obrovskou dutinou. Ani koruna již není, co bývala. Tu dnešní tvoří druhotné výmladky.
Péče: Již v 70. letech dobrovolníci instalovali kovovou obruč a dutinu zakryli stříškou. Díky ní do dutiny neprší a dřevem se pomaleji šíří dřevokazné houby. Pravidelně je lípa ošetřována od roku 1994. Naposledy v roce 2020 provedli arboristé zdravotní řez koruny, citlivou probírku výhonů a zátěr stříšek zakrývajících dutiny stromu.
Barešova lípa
Lípa velkolistá
obvod 641 cm, výška 15 m, stáří 325 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Barešova lípa je nejstarším stromem v Suchém Dole a zároveň patří mezi nejstarší stromy na Broumovsku. Vysazena byla pravděpodobně ke konci 17. století. Možná pamatuje selské povstání proti robotě, kterým vyvrcholila krize po třicetileté válce. Bylo vojensky potlačeno, ale přineslo robotní patent, který uzákonil povinnost nejvýše tří robotních dnů v týdnu a stanovil tak hranici mezi zákonnou normou a bezprávím.
Péče: Postupem času z původního kmene zbylo pouze torzo s obrovskou dutinou. Koruna také není původní, je tvořena druhotně vyrostlými výmladky, jejich stabilitu zajištuje bezpečnostní vazba. V roce 2003 se rozlomil vedle stojící javor, spadl na lípu a polámal větve v koruně.
Bartoňovy jasany
Jasan ztepilý
obvod 420, 467, 307, 315, 305 cm, výška 25, 27, 23, 21, 24 m, stáří 115 - 205 let, vyhlášeno 2002
Z historie: Bartoňovy jasany jsou skupina pěti vysokých a vzrostlých jedinců jasanu ztepilého. Vysazeny byly v průběhu zhruba 100 let u budov statku č.p. 1 na hraně údolí Brlenky. Na kmenech a větvích lze nalézt mnoho jizev po úderech blesky, stromy se však s nimi vždy úspěšně vyrovnaly a rány zahojily. Lidé odnepaměti sázeli mohutné stromy u svých domů právě proto, aby chránily stavení před blesky. Jasanů není mezi památnými stromy v našem kraji mnoho. Příčinou jejich zkázy je často choroba, způsobená houbou Chalara fraxinea. Proto je skupina pěti stromů, u které stojíte, obzvláště cenná.
Péče: Díky pochopení majitele je možné o jasany odborně pečovat. Průběžně jsou prořezávány větve, které prosychají nebo zasahují na střechu sousedního domu. V minulosti bylo hojení řezných ran podpořeno ošetřením směsí kravince a jílu.
Berkova lípa
Lípa velkolistá
obvod 625 cm, výška 18 m, stáří 265 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Berkova lípa je nejstarší strom v České Metuji. V době jejího mládí zachránila Evropu vyčerpanou Sedmiletou válkou před hladem nová plodina - brambory. Postupem času v kmeni lípy vznikla dutina. Ta zůstávala dlouho otevřena. Díky nově vybudovanému přívodu vody z okapů ale získal strom více vláhy a dutina se zahojila novým pletivem. Strom jistě během života čelil mnoha bouřkám a úderům blesků. Vždy se s nimi naštěstí vypořádal. Po zásahu bleskem v roce 1994 je jizva stále patrná, ale strom ji úspěšně hojí.
Péče: O lípu je pravidelně pečováno. Klíčové bývá prořezání proschlých a poškozených větví. V koruně se nachází několik bezpečnostních vazeb, které brání ulomení větví. Dutina na jedné z hlavních větví byla zakryta šindelovou stříškou.
Bezděkovský dub
Dub letní
obvod 450 cm, výška 24 m, stáří 172 let, vyhlášeno 1995
Z historie: Statný Bezděkovský dub zde roste volně a přirozeně asi od poloviny 19. století. V té době se stal Bezděkov svobodnou obcí a zdejší domy začaly být osvětlovány mihotavým plamínkem petroleje. Strom je vrstevníkem nové budovy bezděkovské fary, která si do dnešních dnů uchovala podobu z roku 1852. U domu byl dub patrně vysazen jako mnoho jiných dubů a lip. Stromy měly poskytovat stín, ochranu před bleskem nebo vysoušet zdivo.
Péče: Strom roste volně a přirozeně. Dutina, vzniklá po odlomení jedné z kosterních větví byla bohužel napadena houbou ohňovcem. Dutina po odumřelém dřevě byla ošetřena proti šíření dřevokazných hub. Otvory byly zakryty stříškami. Dále jsou průběžně prořezávány prosychající větve.
Bohadlova lípa
Lípa srdčitá
obvod 388 cm, výška 22 m, stáří 160 let, vyhlášeno 1999
Z historie: Bohadlova lípa byla vysazena na rozcestí v osadě Závrchy v blízkosti státní hranice s Pruskem ve druhé polovině 19. století, krátce poté, co průlomové rozhodnutí císaře Ferdinanda I. zrušilo poddanství a formálně tak ukončilo středověký feudání systém. Protože lípa nebyla ve svém růstu ničím omezována, je pěknou ukázkou přirozeného habitatu svého druhu a svým vzrůstem vytváří dominantu osady.
Péče: Na kmeni jsou zahojené mrazové trhliny. O lípu je pravidelně pečováno. V koruně je několik větví stabilizováno bezpečnostními vazbami, aby nedošlo k jejich odlomení.
Buky u Janovic
Buk lesní
obvod 431 a 355 cm, výška (torza) 10 a 8 m, stáří 150 let, vyhlášeno 2001
Z historie: Buky u Janovic rostou v blízkosti hájenky patrně od konce 19. století. Jsou připomínkou minulé generace zdejšího lesa. Lesníci ponechávají při těžbě naobvod 431 a 355 cm, výška (torza) 10 a 8 m, stáří 150 let, pasekách několik silných stromů, tzv. výstavků, jejichž semena pomáhají novému zalesnění. Zdejší statné buky měly patrně právě tuto funkci. Za svůj život vyprodukovaly velké množství plodů (bukvic) a rozesely bukové zmlazení v širokém okolí. Bukvice mají ale ještě jeden, dnes už zapomenutý význam. Ještě poměrně nedávno byly součástí lidského jídelníčku. Svědčí o tom i latinské jméno buku Fagus, odkazující na řecké fagosimos – jedlý.
Péče: V době vyhlášení se jednalo o dva mohutné stromy. Protože buky rostou u cesty vedle vedení vysokého napětí, byly v jejich korunách původně instalovány bezpečnostní vazby. V létě v roce 2017 došlo k rozlámání koruny jednoho z buků vichřicí, v květnu 2022 se odlomila téměř celá koruna druhého buku po silném lijáku. Původní majestát starých stromů tak dnes připomíná jedno suché a jedno odumírající torzo. Na kmenech se nacházejí početné plodnice troudnatce kopytovitého a lesklokorky lesklé.
Hraniční buk
Buk lesní
obvod 241 cm, výška 22 m, stáří 80 let, vyhlášeno 2001
Z historie: Přestože Hraniční buk v lesním porostu vyniká svojí mohutností, je mezi památnými stromy vlastně mladíkem. Buky se totiž dožívají až 400 let. Do jeho osudu se otiskly události 20. století. Zcela unikátní je místo, kde strom od II. světové války roste. Na státní hranici zažil zánik blízké obce Libná s bohatou kamenickou minulostí. I změnu sousedního státu, kdy původně německé území při poválečném uspořádání připadlo Polsku. A zřejmě pouze náhodou zůstal zachován v hraničním pásmu, které bylo pečlivě střeženo a udržováno jako bezlesí i mezi státy Varšavské smlouvy.
Péče: Buk je ve výborném zdravotním stavu, proto o něj nebylo dosud třeba pečovat. V budoucnu budou pravděpodobně prořezány usychající větve.
Husitská lípa
Lípa srdčitá
obvod 465 cm, výška 29 m, stáří 250 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Lípa na Ostaši, zmiňovaná lidovými pověstmi a literáty české i německé národnosti, padla po poryvu větru 25.6.2013. Její kmen byl plný sukovitých výrůstků. Podle pověsti šlo o zbytky klínů, kterými slezští žoldáci přibíjeli za vlasy polické ženy, aby se zdejšímu lidu pomstili za jeho husitskou víru. Je zajímavé, že pověst existuje i v opačném pojetí, jen se stejnou zprávou o krutosti vojáků: Totiž že husité napadli katolické obyvatelstvo Police, které se ukrývalo na Ostaši. Jizvy byly však spíše pozůstatkem zlomů větví, ke kterým v této klimaticky drsné poloze docházelo.
Péče: Lípa byla pravidelně ošetřována, naposledy v roce 2005. Její torzo je ponecháno díky pochopení vlastníka - Benediktinského opatství sv. Václava. Z výmladků kořenů může vyrůst nový strom.
Jasan v Žabokrkách
Jasan ztepilý
obvod 635 cm, výška 27 m, stáří 150 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Poloha ve stráni nad údolím řeky Metují umožnila útlému stromku, kolem kterého chodíval do broumovského gymnázia mladičký Alois Jirásek, bez úhony dorůst pověsti nejmohutnějšího jasanu v severní části okresu Náchod. Z vyvýšené polohy u statku č. 4 byl svědkem spojení Hronova se světem vybudováním železniční trati Broumov – Choceň v r. 1875. Původně nesl jméno jeho dřívějšího majitele pana Hrnčíře.
Péče: U jasanu musely být ošetřovány především rány na kořenech. Na kořenových nábězích byly zjištěny plodnice houby šupinovky kostrbaté. Na kmeni lze pozorovat trhliny způsobené mrazem. Průběžně jsou odstraňovány suché větve a kořenové výmladky.
Klášterní dub v Broumově
Dub letní
obvod 533 cm, výška 25 m, stáří 166 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Protože dub v klášterní zahradě vysadili po návratu opata Johannese Nepomuka Rottera ze svatby rakouského císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou v r. 1854, známe jeho stáří přesně. To je poměrně vzácné, protože bez poškození stromu se jeho věk dá zjistit jenom přibližně. Svým vzrůstem tvoří příkladnou ukázku habitatu solitérně rostoucího dubu. Zřejmě i proto do něj mnohokrát udeřil blesk. Úder v r. 2013 byl tak silný, že vyštípl z dubu velké kusy dřeva. Zahojenou dráhu blesku lze pozorovat od koruny k patě kmene.
Péče: Po poškození orkánem Kirillem v roce 2007 bylo potřeba provést radikální redukční řez za účelem odlehčení havarijního rozštěpu kmene zachyceného ve vazbách, který hrozil rozlomením. Poškozená kosterní větev visící v dynamické vazbě byla stabilizována vrtanou vazbou. K zajištění bezpečnosti byly v koruně nainstalovány nové dynamické vazby.
Kosova lípa
Lípa srdčitá
obvod 597 cm, výška 20 m, stáří 120 let, vyhlášeno 2002
Z historie: Kosova lípa je bezesporu nejstarší strom v osadě Sedmákovice. Je možné, že u chalupy na břehu Brlenky rostla už během I. světové války. Vyniká svojí výškou a mohutností, přestože její koruna byla kolem roku 1980 hluboce zkrácena. Korunu lípy proto dnes tvoří mohutné druhotné výmladky, které ohrožují její stabilitu. Poklepáním lze zjistit, že je kmen stromu dutý. Na kmeni se objevují plodnice houby šupinovky a hniloba.
Péče: Protože korunu tvoří mohutné sekundární výhony, byl proveden odlehčovací řez a snížen počet výhonů. Koruna je zajištěna proti rozlomení bezpečnostními vazbami.
Lípa na Krčmově
Lípa srdčitá
obvod 401 cm, výška 20 m, stáří 160 let, vyhlášeno 2001
Z historie:Mohutné a osamocené listnaté stromy v polích a lukách jsou někdy připomínkou dávných staveb, cest, božích muk apod. Zvlášť to platí v krajině Sudet. Zdejší lípa je jednou z mála památek na zaniklou vísku Krčmov (Feldkretschen). Ta zde stávala už od 17. století. Celou historii vsi však lípa nepamatuje, začala zde růst zhruba v polovině 19. století. Dnes se tyčí uprostřed pole, ještě v 1. polovině 20. století stála mezi dvěma domy a zdobila selskou usedlost. Pohnuté osudy místa zpracovává amatérský dokumentární film „Krčmov“.
Péče: Díky spolupráci s majitelem je možné o lípu odborně pečovat. Jsou prořezávány proschlé a poškozené větve. Dutina v kmeni byla ošetřena a zastřešena, aby nedošlo k napadení dřevokaznými houbami.
Lípa u Šimočků
Lípa srdčitá
obvod 507 cm, výška 33 m, stáří 160 let, vyhlášeno 2001
Z historie: Mohutná lípa, která patří mezi nejstarší stromy v Janovicích, vyniká svým přirozeným vzůstem. U stavení nad Dřevíčem ji vysadili kolem roku 1860 v době největšího rozmachu obce. Ve 146 domech zde žilo 948 obyvatel, což bylo v historii nejvíce. V současnosti žije v Janovicích pouze 123 obyvatel. Pokud chcete vědět, jestli se jedná o lípu velkolistou nebo srdčitou, dobře si prohlédněte její listy. Pokud má na rubu u žilek rezavé chloupky, jedná se o lípu srdčitou. Lípa velkolistá je má bílé.
Péče: Po odlomení silné kosterní větve se otevřela kmenová dutina. Otvor byl uzavřen stříškou, aby do dutiny nezatékala voda a nešířily se dřevokazné houby. Pro odlehčení byly zredukovány boční větve a ke zvýšení bezpečnosti byla nainstalována vrtaná a dynamická vazba v koruně.
Maixnerova lípa
Lípa velkolistá
obvod 597 cm, výška 21 m, stáří 320 let, vyhlášeno 2002
Z historie: U usedlosti ve stráni byla lípa vysazena kolem roku 1700. Patří k nejstarším stromům na Broumovsku. Koruna stromu byla v průběhu jeho života zřejmě několikrát zkrácena. Řídká mladá koruna tvořená dnes již jen několika výhony vyrůstá z torza věkovitého, vykotlaného kmene. Jeho střed vyhnil a zbyla z něj jenom skořepina. Dutinou prorůstají druhotné kořeny, které vyživují korunu. To je pro lípy typické. Vyrovnávají se tím s podmínkami suťových lesů, které jsou jejich přirozeným prostředím.
Péče: Díky pochopení vlastníka je o strom pravidelně pečováno. Dutina byla zbavena odumřelé hmoty a ošetřena proti dřevokazným houbám. V koruně odlehčené zdravotním řezem byly instalovány bezpečnostní vazby.
Obecní lípa
Lípa velkolistá
obvod 382 cm, výška 23 m, stáří 170 let, vyhlášeno 2002
Z historie: Věk lípy dendrologové pouze odhadují, ale v Chlívcích se traduje, že zažila už sedm lidských generací. Hostinec pod ní stával jistě už v meziválečných letech, patrně však i dříve. V té době se zdejší hospoda jmenovala Zur Linde. Hostinským zde byl pan Cölestin Hlawatschke. Po 2. světové válce musel hostinec i lípu opustit. Lípa však v názvu hospody zůstává dodnes. Na kmeni stromu se objevují plodnice houby šupinovky. Lípa ale zřejmě není dutá a zdá se být v dobré zdravotní kondici.
Péče: Pravidelná péče o lípu spočívá v prořezávání proschlých a poškozených větví. V koruně se nachází několik bezpečnostních vazeb, které brání ulomení větví.
Šrůtkova lípa
Lípa velkolistá
obvod 704 cm, výška 23 m, stáří 310 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Věkem přes 300 let je nejstarším stromem v Machově a bezesporu jedním z nejstarších na Broumovsku. Rodová lípa pamatuje 13 generací. Majitelé statku uchovávají její dobové fotografie stejně, jako snímky svých blízkých a předků.
Lípa má obrovskou dutinu, která vznikla údajně v roce 1800, když se po zásahu bleskem odlomila původní koruna. Korunu tedy tvoří druhotně vyrašené mohutné výhony.
Péče: Koruna byla odlehčena odstraněním silných sekundárních výhonů, nadměrně zatěžujících dlouhé kosterní větve. Otevřená dutina v kmeni byla ošetřena. Pravidelně jsou odstraňovány proschlé a poškozené větve.
Štajerova lípa
Lípa srdčitá
obvod 354 cm, výška 22 m, stáří 125 let, vyhlášeno 2002
Z historie: Podle tradice má muž postavit dům, zplodit syna a zasadit strom. Josef Palata, jeden z dřívějších majitelů stavení v Maršově, nemusel dům ve stráni nad Metují stavět. Statek zde stál dávno před tím, než se 31. května 1897 oženil v polickém kostele s Jenovefou Heinzelovou z Pěkova. Právě u příležitosti svatby vysadil ženich u stavení lípu, která nese jméno současných majitelů, kteří navrhli její ochranu a podílí se na péči o ni.
Péče: Lípu výrazně poznamenal v roce 2007 orkán Kyrill, který způsobil rozštípnutí jejího kmene. Proto je zde provedena vrtaná vazba a v odlehčené koruně jsou kvůli bezpečnosti instalovány vazby dynamické. Poškození je tak zásadní, že bylo zvažováno i kácení. Strom je ale vzhledem ke své fyziologické vitalitě dřevinou perspektivní.
Vavřenova lípa
Lípa velkolistá
obvod 718 cm, výška 19 m, stáří 190 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Podle pověsti je lípa starší než 580 let. Jan Žižka si u ní prý vázal koně, když s vojskem dobýval hrádek Vlčinec. Půvabný příběh, zaznamenaný Aloisem Jiráskem ve Starých pověstech českých, se ale nezakládá na pravdě. Vlčinec zanikl dle historiků dříve. Ani tato lípa nemůže pamatovat Žižkovu dobu, jak lze odvodit ze srovnání s jinými starými stromy a podle ročních přírůstů. Od počátku strom rostl jako tzv. dvoják, proto je jeho obvod překvapivý vzhledem k věku 190 let. Největší část původního stromu je dnes už odumřelá a původně menší kosterní větve spolu se staršími výmladky vytvářejí korunu. Celý kmen i některé kosterní větve jsou dnes duté.
Péče: Opakovaně je prováděn redukční řez, při kterém je koruna odlehčována, aby se předešlo jejímu rozlomení. Péče dále spočívá v odstraňování proschlých a poškozených větví. Ošetřena byla také otevřená dutina v kmeni.
Vernéřovická lípa
Lípa velkolistá
obvod 522 cm, výška 21 m, stáří 220 let, vyhlášeno 1981
Z historie: Vernéřovickou lípu vysadili u statku č.p. 101 kolem roku 1800 a je nejstarším stromem v obci. Jako mladý stromek tedy zažila dobu, kdy byla v obci postavena kamenná budova školy. Jedná se o mohutný solitérní strom s druhotnou korunou a kmenem s boulemi a otevřenou dutinou ve výšce 2,5 m. Lípy vynikají svojí schopností tvořit náhradní kořeny. Ty jim zajistí dostatek živin a opory, i když stromu uhnil původní kůlový kořen a strom je dutý. Tím se lípy vyrovnávají s podmínkami suťových lesů, které jsou jejich přirozeným prostředím.
Péče: Díky pochopení vlastníků byly odstraněny jehličnany rostoucí v blízkosti lípy. Průběžně jsou odstraňovány prosychající větve a kořenové výmladky. Vyřezány byly větve zasahující na střechu sousedního stavení a do elektrovodů.
Autoři fotografií: Petr Kuna
